Tehdy se mi narodil syn s vážným onemocněním a bylo jasné, že potřebuji práci, která se přizpůsobí životu – ne naopak. Místo návratu do kanceláře jsem si domů přivezla zvířata. A s nimi i novou naději.

První roky byly těžké – voda v konvích, krmení v náručí, kolečko plné sena, pastviny, které se na jaře měnily v bahenní lázně, a boty plné bláta. Léto bylo milosrdné, ale v zimě jsem se často ptala sama sebe, proč to vlastně dělám. A přesto, i přes dřinu a chaos, jsem věděla, že tohle je ono. Že se tu rodí něco skutečného. Začátky byly prostě trochu „na punk“.

Dnes je farma místem, kde spolu žije:
🐐 asi 20 koz,
🐄 4 krávy a jejich telátka,
🐑 6 ovcí a hrdý beran,
a k tomu parta dětí, pár slepic, dva psi, kocour a kupa další drobotiny.

Máme vlastní mlékárnu, ve které vyrábíme jogurty, sýry, kefíry a sezónní dobroty. A také sušárnu masa, kde ručně a bez chemie připravujeme poctivé sušené maso i vege jerky.

Vyrábíme v bio kvalitě tam, kde to dává smysl – z vděčnosti k zemi, která nás živí, a s respektem k tomu, co vzniká bez zbytečných zásahů.

Hospodaříme na pozemcích, které kdysi koupil můj děda. Jeho sen o statku přerušila válka – dnes v něm pokračuju já. A snažím se ho naplnit tak, aby to jednou dávalo smysl i mým dětem. Aby věděly, co znamená práce, půda, respekt ke zvířeti i obyčejná poctivost.

Plány máme – a ne malé. Ale víme, že zemědělství si stejně dělá věci po svém. Jeden liják, neplánovaný porod nebo zbouraný plot od zvířat… a je všechno jinak. A to je v pořádku.

Naše farma není turistická atrakce s hladkými chodníčky. Je to živé, voňavé, občas blátivé místo, kde se věci dělají s láskou a ručně. Místo, kde vás pozdraví koza, ušpiníte si boty a dost možná si s námi dáte kávu na dvorku – mezi kozincem a kravěncem.

Chcete vidět, odkud pochází jídlo, které jíte? Chcete poznat farmu, která má příběh a duši?
Přijeďte. Rádi vás tu přivítáme – ať už na workshop, exkurzi, nebo jen tak. Na kus řeči a kelímek jogurtu.